Svlačec rolní (latinsky Convolvulus arvensis) je jeden z mnoha zástupců rodu svlačců, který má četnost asi 250 druhů. Roste jak zde v Evropě, ale taky u přímořských míst, jako jsou například Kanárské ostrovy, východní Indie či Madeira. V České republice se však vyskytuje pouze jediný druh a to...
Svízel vonný (latinsky galium odoratum, dříve nazýván jako mařinka vonná) patří do čeledi mořenovité. Je vysoký 10-30 cm. Kvete v dubnu a květnu. Je to vytrvalá bylina. Lodyha je přímá, tenká, hladká, čtyřhranná, vždy nevětvená. Listy po 6-9 v přeslenech, kopinaté, s vystouplou žilkou, na okraji a...
Svízel syřišťový (latinsky Galium verum) Svízel syřišťový, Galium verum, je vytrvalá bylina z čeledi mořenovitých, Rubiaceae, s oddenkem trsnatě větveným. Lodyha je tuhá, vzpřímená a větvená, až 1,2 m vysoká, lysá nebo pýřitá, listy vyrůstající po 8-12 v přeslenech jsou čárkovité, na líci lesklé a...
Svízel syřišťový (galium verum) - lidové názvy: květ sv. Jana, syřidlo, syřišťová bylina. Existuje několik druhů svízele: Svízel přítula (galium aparine) roste na polích, loukách a podél plotů, a zemědělci ho proto hubí herbicidy. Dorůstá do výšky 60 až 160 cm, listy jsou přeslenité, na květních...
Svízel přítula (latinsky Galium aparine), je rozšířený na polích, lukách a při plotech. Zemědělci ho nenávidí ničí chemickými prostředky. Dosahuje výšky 60 až 160 cm, listy má přeslenovitě rozmístěné na ose a zelenožlutý okolík květů na stopkách. Stopka je drsně ochlupená. Nazývá se také svízel...
Svízel povázka (latinsky galium mollugo) patří do čeledi mořenovité. Je vysoká 25—100 cm. Kvete v dubnu až září. Je to vytrvalá bylina. Lodyha je poléhavá až vystoupavá, větvená, lysá, čtyřhranná. Listy tenké, podélně kopinaté, s osténkatými ostny, po 6-9 v přeslenu. Květy bílé, průměr 3-4 mm,...
Svízel povázka (latinsky Galium mollugo) - vytrvalá bylina. Lodyha poléhavá až vystoupavá, větvená, lysá, čtyřhranná. Listy tenké, podélně kopinaté, s osténkatými ostny, po 6-9 v přeslenu. Květy bílé, průměr 3-4 mm, ploché, 4 korunní lístky s osinatě zašpičatělými cípy, v řídkých okolících. Plody...
Když se letní sezona chýlí ke konci a většina bylinek již odkvetla, začíná čas světlíkú. Je to dost častý plevel na lukách a pastvinách, dodává jim poslední krásu léta. Tam, kde se vyskytuje, bývá hojný, a i když je drobný, dokáže bohatstvím bílých květů rozveselovat své okolí až do pozdního...
Šťovík kyselý (latinsky rumex acetosa) patří do čeledi rdesnovité. Je vysoký asi 30-90 cm. Kvete v květnu až červnu. Je to vytrvalá bylina. Délka přízemní růžice dvakrát až šestkrát větší než šířka, střelovité listy se špičatými cípy orientovanými dolů, poněkud dužnaté, s kyselou chutí. Horní...
Štírovník růžkatý (latinsky Lotus corniculatus, slovensky Ľadenec rožkatý; čeleď bobovité) kvete od května až do září. Listy jsou světle zelené až šedé, trojčetné, chlupaté s dvěma palisty, přiléhajícími k lodyze, takže vypadají jako pětičetné. Květy jsou žluté s různými odstíny červené, nevonné,...
Stevii sladkou (latinsky Stevia rebaudiana) jako sladidlo používali již původní obyvatelé Ameriky - indiáni, především z kmene Guarani, a to dávno před příchodem Španělů. Nazývali ji azuca-cá (sladká tráva) či kaá-he-é. Sloužila jim nejen ke slazení nápojů a jídel, ale také jako léčivá rostlina....
Najdeme v rostlinné říši sladidlo, které bychom mohli používat s čistým svědomím? Cukry jsou pro rostliny základní zásobní látkou, Zajímavé je, že cukry dokážou vyrábět jenom rostliny. Živočichové tohle nedokážou, proto je musí získávat ze své potravy. Během historie člověk postupně zjistil, že...
Štětka planá (latinsky dipsacus fullonum) patří do čeledi štětkovité. Je vysoká 80-200 cm, kvete v červenci a srpnu. Je to dvouletá bylina. Statná, lysá, všechny části ostnité. Přízemní růžice listů, pilovité, lodyžní lístky užší, vstřícné, na bázi u lodyhy srostlé. Květenství je válcovité, dlouhé...
Šťavel kyselý (latinsky oxalis acetosella l.) Šťavel roste všude v našich listnatých i jehličnatých lesích. Svými bledě zelenými listy i jemnými bílými kvítky vytváří na lesní půdě celé koberce. Už jen pohled na tento koberec přináší potěšení. Při houbaření jsem se občas sehnula, utrhla lístek a...
Šrucha zelná (latinsky portulacea oleracea) - šrucha se dříve pěstovala na zahrádkách jako zelenina a určitě si zaslouží naši pozornost i dnes. Je nizounká, plazivá a hodně rychle roste, sklízet můžeme už za 3 týdny. Je sice jednoletá, ale množí se bez problémů semeny, stačí nechat jednu rostlinu...
Srdečník obecný (latinsky Leonurus cardiaca) - je to krásná rostlina, která má sice jen drobné květy, ale jeho mohutný vzrůst a členité, dekorativní listy z něho dělají výraznou, opravdu chlapskou rostlinu. I když není hojný, setkávám se s ním ve volné přírodě na suchých místech, okolo domů, plotů...
Sporýš lékařský (latinsky verbena officinalis), lidové názvy: verbena, holubí bylina, čaganka, slza Junonina, slza Isidina, spoříš, verbena, verbina, vrbenka, železník, žíla Venušina. Používá se nadzemní část rostliny, která obsahuje glykosid verbenalin, silici, třísloviny, kyselinu křemičitou,...
Snědek chocholičnatý (latinsky ornithogalum umbellatum) patří do čeleďi hyacintovité (chřestovité). Je vysoký 10—30 cm, kvete od května do června. Je to vytrvalá bylina. Listy přízemní, postavené přímo vzhůru, dužnaté, ve středu se světlým proužkem. Květy bílé, hvězdicovité, 6 okvětních lístků,...
Smil písečný (latinsky Helichrysum arenarium, Slovensky: slamiha piesočná, synonymně protěž písečná) má lidové názvy dědek, kociánek, květ věncový, mládeneček, plesnivec, protěž žlutá nebo písečná, radostka Je to vytrvalá bylina s krátkým válcovitým oddenkem, přízemní růžicí v mládí plstnatých,...
Smil italský (latinsky Helichrysum italicum) je bylinka, která pochází z Itálie a Francie (jiné zdroje uvádí Turecko). Rostlina má široké využití v léčbě různých neduhů. Uleví při křečích svalů, menstruačních a klimaktericích potížích. Uleví i při nachlazení, špatném trávení, migréně, nespavosti...
Zkuste si kvíz „Poznej bylinku" a otestujte své znalosti léčivých rostlin!
